Praha – palác pánů z Kunštátu
Dům pánů z Kunštátu a Poděbrad na starém městě pražském je jedním z nejvýznamnějších a nejlépe zachovalých románských domů v Praze. Podle stavební techniky – pravidelného řádkového zdiva z opracovaných kvádříků můžeme jeho vznik datovat do druhé poloviny 12. století. V 1. polovině 13. století byl ještě románsky upraven. Objekt je jedinou dochovanou palácovou stavbou uvedeného období v pražském podhradí. Právem můžeme předpokládat, že jde o šlechtické sídlo z raně středověké etapy vývoje Prahy. V téměř nedotčené podobě zůstalo původní částečně zahloubené přízemí, jehož tři místnosti mají dochované i originální románské křížové klenby, spočívající ve střední místnosti na dvou sloupech, v krajních na masivních pilířích. Na klenbách jsou dobře patrné otisky dřevěného bednění, na něž byly klenby zděny. V rozích těchto místností jsou rovněž zachovány zbytky krbů, v prvé z nich i část úzkého okna střílnovitého tvaru. Druhé podlaží paláce, dnes přízemí, bylo členěno obdobně a i zde se dochovaly zbytky původní stavby.
Ve vrcholném středověku patřil palác jednomu z předních českých šlechtických rodů. Roku 1406 je jako jeho majitel uváděn Boček z Kunštátu, strýc pozdějšího českého krále Jiřího z Poděbrad, který po něm dům převzal, jak vyplývá ze zápisu z 2. září 1451 ve staroměstské městské knize. V l. 1444-1453 přestavěl Jiří z Poděbrad celý objekt, vybudoval nové hospodářské stavení s bránou do Řetězové ul. a palác zvýšil o patro. V době, kdy zastával funkci zemského správce, tj. v l. 1453-1458, byl palác jeho hlavním pražským sídlem až do zvolení za českého krále (1458). Oodtud asi také vyšel 2. března 1458 k volbě, která jej postavila do čela Českého státu. Místo bylo jistě svědkem řady diplomatických jednání, mj. tu byl v roce 1457 domluven sňatek Jiříkovy dcery Kateřiny s budoucím uherským králem Matyášem Korvínem. Snad právě v těchto místech promýšlel Jiří z Poděbrad svůj největší životní plán – založení spolku evropských národů. Neúspěšným pokusem o jeho realizaci předběhl dobu o několik staletí.
Současná barokní podoba paláce pochází z r. 1848. Za 1. republiky, kdy převážně probíhala tzv. asanace Starého města a bylo zbořeno mnoho velmi cenných památek, mělo dojít i na zboření tohoto paláce kvůli plánovanému rozšíření Řetězové ulice. Realizaci tohoto kontroverzního plánu přerušila 2. světová válka a po r. 1945 byl objeven význam tohoto domu. Palác byl v l. 1951-1960 archeologicky prozkoumán a prostory paláce včetně podzemí byly upraveny jako výstavní síň. V paláci, ležícím v těsné blízkostí tzv. Královské cesty od Prašné brány na Pražský hrad v trase korunovačních průvodů českých králů, můžeme dnes obdivovat vyspělou ukázku románského stavebního umění. Ve své nynější podobě představuje palác vrchol světské raně feudální architektury v Praze. Po r. 1989 vznikla v přízemí domu vinotéka, ale románská část paláce byla návštěvníkům přístupná. Později zde vznikla Galerie Kunštát. Viz. webové stránky objektu.
Milan Kotulek
Oficiální webové stránky objektu: www.galerieukunstatu.cz