Za dveřmi kanceláří

V pražském divadle Komorní Kalich jsme shlédli hru Za dveřmi kanceláří, jejímž autorem je současný úspěšný autor Norm Foster. Jde o novější hru divadla Kalich, která v popisu slibuje šest vzájemně propojených příběhů o “obyčejných lidech” s brilantními dialogy a velmi komickými situacemi. V příbězích hrají Tereza Kostková, Simona Vrbická, Aleš Háma, Václav Kopta a Jiří Vojta. Děj je složité vysvětlovat. Skutečně jde o šest relativně samostatných příběhů, vždy se ale jedná o jakési hraniční situace “obyčejného člověka”. Dlouholetý a stárnoucí žurnalista má být ambiciózní šéfkou propuštěn, obtloustlý žokej, který nevyhrál jediný závod a pod kterým dokonce jeden kůň dostal infarkt ná být vyhozen synem majitele stáje, který tohoto žokeje na přímluvu jeho otce přijal, podomní prodejce “úžasných” zápisníků na schůzce s psychoterapeutkou – je to on, kdo byl na terapii objednán, nebo se pokusí pouze prodat své zápisníky, atd. V příbězích se někdy prolínají některé postavy a někdy i navazuje určitá část děje. Z tohoto pohledu se hra jeví zajímavou, její téma není zcela obvyklé a prolínání příběhů slibuje mnoho možností.

Nicméně buď je hra již hůře napsána, nebo režisér nevyužil všechny situace, které mohl. Hra určitě není špatná, ale mnoho scén a dialogů je příliš dlouhá, stále se opakující a tím hra ztrácí dech i vtipnost. Václavu Koptovi sedí sice postava obtloustlého žokeje i postaršího novináře, ale jeho herecký výkon je slabý. Mimika prakticky žádná, prakticky jediným jeho výrazem je přihlouplé zírání, ale tím si na celou hru nelze vystačit. Tereza Kostková je ve všech svých proměnách výborná a Aleš Háma vše zvládá také perfektně. Nicméně ani tito herci nemohou ovlivnit slabší celkové vyznění hry. Nebylo plně využito ani vzájemného prolínání jednotlivých příběhů, přičemž některé situace si o to přímo říkaly. Pokud chcete vidět zajímavé téma, jděte se podívat, ale zázrak nečekejte.

HODNOCENÍ: 40%

Milan Kotulek