Čína, Peking – Bubnová a Zvonová věž

Na severu Pekingu (Beijing) na malém náměstí Zhong Lou Wan Hu Tong stojí dvě historické věže. Bubnová věž, neboli Gulou (čínsky: 鼓楼) a Zvonová věž, neboli Zhonglou (čínsky: 钟楼). Obě věže byly za dynastií Yuan, Ming a Qing určeny pro měření a udávání přesného času v rámci Pekingu. Na věžích byla na svou dobu přesná zařízení na určování času a zvukovými signály byla informace o čase vysílána po Pekingu. Zvonová věž používala pro zvuková znamení zvony, z nichž v současnosti nejtěžší váží 42 tun a na Bubnové věži bylo umístěno několik desítek bubnů různých velikostí. Stylem bubnování pak mohly být sdělovány kromě hodin i pokyny v případě ohrožení města.

Původní Bubnová věž byla postavena na tomto místě již v r. 1272 za vlády Kublaj chána. Věž podstoupila dvě zásadní přestavby a rekonstrukce, a to v r. 1420 za vlády císaře Yongle a kolem r. 1800 za císaře Jiaqing. Status oficiálního měření a sdělování času pro Peking byla věž zbavena až v r. 1924, za krátké existence republikánské Číny. Tehdejší republikánský generál a předseda vlády Feng Yuxiang přenesl odpovědnost za měření času na hodinové stroje, které do Číny pronikly ze západních zemí a Evropy. Po r. 1925 byla Bubnová věž přestavěna na muzeum. Velkou rekonstrukcí, která věžím vrátila jejich bývalý lesk i barvy, prošly obě věže v r. 1980.

Bubnová věž je dvoupatrová dřevěná stavba, která měří 47 m. V současnosti je na ní umístěno 24 bubnů. Zvonová věž, která je nyní v rekonstrukci a dočasně nepřístupná, je umístěna naproti Bubnové věži. Jde o kamennou stavbu vysokou 33 m. Šedý kámen stavby je doplněn zelenou glazovanou keramikou. Vstupné na Bubnovou věž je 30 juanů. Uvnitř bubnové věže probíhají občas pro turisty ukázky skupinového bubnování, které je velkým zážitkem. Kromě bubnů je zde i výstavka starověkých způsobů měření času.

Milan Kotulek