Kudy chodil Karel IV. – 2018
Z Dobřichovic od nádraží jdete po modré TZ k železničnímu přejezdu, kde odbočujete doleva přes obec k lesu. Míjíte větší i menší vilky v různém stavu udržovanosti, či zchátralosti. Jakmile po značce dojdete na okraj lesa, určitě si ale všimnete právě dokončované vily, jejíž architektonický styl se mezi okolními stavbami vyjímá asi jako kaktus mezi orchidejemi. Jde o čistě betonový kvádr téměř bez oken a s jakousi velkou terasou, pod ním další kvádr, patrně garáž. Vzhledově se blíží protiatomovému bunkru kříženému se vchodem do hypermarketu. Než zajdete zcela do lesa, minete ještě asi 2 – 3 částečně roubené chalupy, které jsou na pohled hezké, ale stylově se hodí spíše na Šumavu, či do Alp.
V lese po chvíli budete míjet po své levé straně i studánku “U Kaliště”, která je opatřena stříškou. Další zastřešená studánka “Pod Hvíždincem” se nalézá nedaleko stejnejmenného vrcholu. Zde stojí za to odbočit po modré na vyhlídku Pod Hvíždincem, která je na skalním výchozu a je ve výšce cca 450 m n.m. Po levé straně je vidět vrch Hvíždinec, v údolí pak zejména Řevnice a za řekou lze vidět i Mořinku. Po modré pokračujete na rozcestí U Šraňku, kde se připojí červená TZ a na dalším rozcestí U Trojáku se značky opět rozcházejí. Odtud pokračujeme po červené TZ až k areálu Skalka.
Barokní areál Skály vznikl na konci 17. stol. V době baroka, kdy zde byl velmi silný katolický vliv vznikalo velmi mnoho kostelů, kaplí a staveb a téměř každá vrchnost potřebovala mocné církvi ukázat svou přízeň a tak zakládala mnoho nových církevních staveb. Skály nechal postavit Servác Ignác Engel z Engelsflussu, syn majitele nedalekého zámku v Mníšku. V areálu byl postaven kostel, menší klášterní dům, poustevna a pro soběstačnost kláštera byly okolní lesy změněny na pole a vybudován poplužní dvůr. Na stavbě budovy kláštera se podílel i Kristián Dienzenhofer. Klášter byl hotov v r. 1693 a byl připraven na příchod benediktinů. Církev ale o nový objekt nejevila zájem, takže areál téměř 70 let chátral, až po r. 1762 jej obydleli františkáni. Řád františkánů neměl dostatek financí na údržbu areálu, takže koncem 2. světové války byl již ve špatném stavu. V r. 1947 františkáni převedli objekt na Náboženskou matici, která nechala na své náklady vše zrekonstruovat. Areál také utrpěl při dolování železných rud, které probíhalo ve skalním masívu pod areálem kláštera. Dolování bylo ukončeno v 70-tých letech 20. stol. a od r. 1980 začala probíhat nákladná postupná obnova areálu. V současnosti nejsou finance a další velké opravy se neplánují.
Navštivte zdejší občerstvení, kde si můžete opéct špekáčky, dát si něco teplého i točeného. Určitě se podívejte na vyhlídku u kostela, odkud je krásný, ale již trochu zarostlý výhled na Mníšek pod Brdy, další vyhlídka je u dřevěného kříže, cca 150m od kostela vpravo. Z areálu Skalka jdeme nad rybníčkem doleva po červené značce a ta nás dovede až na rozcestí Červený kříž se zajímavou pověstí o zneuctěné dívce a sebevraždě onoho násilníka. Zde pokračujeme po žluté značce k rozcestí Jezírko a dále pak po modré TZ na Halouny. Ve vsi opět vystřídáme značku za žlutou TZ a nejprve po silnici, poté po polní cestě směřujeme na Zadní Třebaň. Dojdeme až k nádraží, kde si v nádražní restauraci můžete dát překvapivě levné pivo (velký výběr), limo i nanuky. Ti, co chtějí dojít až na Krlštejn, se pak zvednou a po můstku přejdou Berounku a pokračují po žluté TZ přes Hlásnou Třebaň. Na konci obce opět po polní a lesní cestě vystoupáte do sedla mezi vrchy Plešivec a Haknová, kde se vám již otevře krásný výhled na hrad Karlštejn. Po žluté TZ sestoupíte do vsi pod hradem a dáte se směrem dolů k řece a k nádraží. Cestou si v místních obchůdcích ještě můžete od arabských majitelů koupit nějaký ten “český” suvenýr. Cíl toho pochodu je vždy na louce za mostem přes Berounku. My se již těšíme na příští ročník. Nepůjdete také? Ale tuto trasu si klidně projděte i sami bez organizovaného pochodu.
Trasa pro GPS Garmin: