Hájemství zelené 2018
My se rozhodli pro trasu 18 km, která byla vedena právě přes Žebrák a Točník. Po prezentaci v místě startu jsme nastoupili do připraveného autobusu, který nás odvezl na místo startu do Kublova. Odtud jsme se vydali po žluté TZ směrem na Točník. Hned za Kublovem jsme se ponořili do lesů a postupně jsme sestoupili ke Kublovskému potoku a procházeli jsme Údolím ticha, které v prvohorách bývalo mořským dnem a ve třetihorách díky vulkanické činnosti zde vznikly metamorfované horniny. Díky zejména odolné břidlici zde narazíte na přírodní vodopádek s větším jezírkem a na romantické kamenité koryto potoka. Na některých místech můžete ve skalách pozorovat i minerálové žíly. A odkud že se vzala ta sopečná činnost? Pozůstatky třetihorních vulkánů máte na dohled. Ten nejbližší vulkán se dnes jmenuje Hradní vrch a stojí na něm hrad Točník a na dohled od něj je další “vulkán” Plešivec. Ale nyní už k další cestě. Po cca 3 km narazíte i na malou bývalou trampskou osadu Ricatado, dnes je k nerozeznání od jakékoliv běžné chatařské oblasti a nad trampy již převažují “motorizovaní” chataři.
Žlutá TZ zde opouští údolí a po průchodu vsí Březová již budete mít na očích stále hrad Točník. Nejprve dorazíte do obce Žebrák, kde doporučujeme nevynechat návštěvu stejnojmenné zříceniny významného královského hradu a odtud po žluté a červené TZ stoupáte k dalšímu královskému hradu Točník. Ten určitě také stojí za prohlídku. Minimálně je dobré kouknout na medvědy brtníky v medvědáriu pod hradním mostem. Od Točníku jsme pokračovali dále po žluté TZ do obce Hředle, kde jsou ještě zbytky selských usedlostí. Dále pokračujeme po žluté TZ až na rozcestí se zelenou TZ. Zde odbočíme doprava a stoupáním dojdeme na rozcestí Hřeben, odkud se dáme po modré TZ, po které dojdeme přes obec Knížkovice opět až ke sportovní hale Zdice.
Pochod byl skvělý, krajiná úchvatná, počasí nádherné, takže příště opět vyrazíme. Jediné, čemu se příště vyhneme je restaurace Pod Skálou, která je naproti sportovní hale a kde jsme se chtěli před odjezdem domů najíst. Přišli jsme tam někdy po 16h a lákal nás i nápis “vaříme do 21h” a nabídka hotovek s gulášem a karlovarskými knedlíky v čele. I když ani před restaurací nebylo nic umazáno a v jídelním lístku nic škrtnuto, poté co jsme si chtěli objednat guláš, sdělil nám číšník / kuchař, že žádné hotovky už nejsou. Tak jsme začali dumat dále. Z minutek zde měli jen pár burgerů, které vůbec nejíme a pár stejků, které také nemusíme. Zvolili jsme tedy vepřový řízek a brambory. Po druhém pokusu o objednávku nám ale servírka sdělila, že už nemají ani žádné brambory a ani rýži. A promptně nabídla, že místo brambor přinese chleba, což nás přiliš nenadchlo, tak jsme to odmítli. K pití jsme chtěli dle jídelního lístku ochucené pivo s příchutí grepu. Kromě něj bylo v lístku uvedeno ještě pivo s příchutí citronu. Proto nás překvapilo, když nám servírka přinesla příchuť pomeranč se zázvorem. Požadovali jsme tedy výměnu za inzerovaný grep a ona odvětila, že nic jiného nemá a co je v jídelním lístku neví. To už nás odrovnalo úplně. Kapitalistické podnikání u nás má stále velké trhliny. Zde se asi vše točí kolem zisku s minimálními náklady a nikoliv kolem zákazníka. Pokud personál není schopen před restaurací škrtnout ta jídla, která už nejsou, nebo na ně upozornit při přinešení jídelního lístku, pokud nejsou schopni sednout do auta a dojet do nejbližšího supermarketu přikoupit pár kilogramů brambor a rýže, aby je mohli dát opět do nabídky a pokud nevědí co nabízejí v jídelním lístku, nezaslouží si pozornost běžného zákazníka. Tuto “restauraci” doporučujeme tak max. na objednání piva či limonády. Je možné, že jsme se zrovna trefili do nějaké “slabé chvilky” personálu i restaurace, ale dojem to na nás skutečně udělalo. Sem již nikdy více.
Milan Kotulek
Trasa pro GPS Garmin: