Praha – Prčice 2017

Chodit na turistické pochody a nechat si ujít ten náš nejslavnější, to je nemyslitelné. Ani my jsme neodolali a celý týden jsme sledovali počasí, zda nás zasáhnou o víkendu původně slibované deště a bouřky. Naštěstí se počasí uklidnilo a předpověď slibovala pouze oblačno, teploty kolem 13 -15 stupňů a větrno. Prostě ideální počasí na pochod. Rozhodli jsme se pro trasu 30 km z Tábora, která je rovinatější a klidnější. Z Prahy jsme vyrazili vlakem již v 6.02h a kolem 7.15h jsme vystupovali v Táboře. Na start jsme z nádraží utíkali, abychom obsadili přednější místa ve frontě u startovného. Během dalších cca 10 minut had fronty ovinul celé dlouhé nástupiště na autobusovém nádraší z obou stran. Jelikož jsme byli celkem vpředu, moc dlouho jsme nečekali a po zaplacení startovného (40,- Kč dospělí, 20,- Kč děti) jsme dostali mapy a vyrazili jsme na trasu.

Na trasu z Tábora moc mapu nepotřebujete, jelikož před vámi jdou davy lidí a za vámi jdou také davy lidí. Prostě se nechte unášet davem. Trasa vede poblíž železniční tratě a přes Stoklasnou Lhotu jsme se dostali do Chotovin. Zde jsme přešli přes dálnici D3 a pěknými lesíky občas podél potoků jsme směřovali na Borotín. Kolem cca 10km cesty jsme se poprvé zastavili u jedné z občerstvoven, abychom doplnili energii i minerály. Před Borotínem se jde kolem zříceniny gotického hradu Borotín (alias Starý Zámek) a zde byla i první kontrola. Jednu tajnou jsme ale už absolvovali hned těsně za Táborem.

Od zříceniny hradu se jde přes kraj obce Borotín a po pěkných lesních a polních cestách se dojde až na kraj obce Střezimíř. Zde je velmi dobrý občerstvovací bod, kde většinou prodávají místní hasiči a mají velmi rozumné ceny a větší výběr jídla i pití. My jsme se zde také zastavili a to jsme byli již na cca 19 km cesty. Ze Střezimíře jde cesta opět mezi poli a lukami až do Červeného Újezdu. Za obcí se opět ponoříte do lesů a vyjdete u malé samoty Říkov. Za obcí na rozcestí pak byla další kontrola a to už nám zbývalo jen 4 km do cíle. Po dalších polních cestách se dostanete do Starých Mitrovic a z nich po silnici jste už kousek od Prčic. Před okrajem Prčic je ještě poslední kontrola (to už je 1,5 km do cíle) a pak ještě mírným obloukem přes polní cesty do centra obce a na náměstí. Zde jsme si vyzvedli vytouženou botičku, která měla pro letošek barvu něco mezi fialovou a tmavě růžovou, vyhnuli jsme se přeplněnému náměstí a pouťové atmosféře a ještě se nám podařilo stihnout vlak, který z Heřmaniček odjížděl v 16.06h a před 17h jsme již byli téměř doma v Praze. Nějaká extrémní únava se nedostavila, takže za rok půjdeme určitě zase.

A na závěr trocha statistiky a rad. Letos šlo celkem kolem 20 500 lidí (včetně kolařů a dětské trasy), což je o cca 1 300 lidí méně, než vloni. Nejvíce lidí chodilo v 80-tých letech 20. stol. Vůbec nejvíce to bylo v r. 1981, kdy šlo 35 732 lidí. Pokud chcete jít, je určitě dobré mít kvalitní a lehké boty (raději ne pohorky), jít rychleji, doplňovat energii v průběhu pochodu, dělat méně zastávek, které ale mohou být delší. V občerstvovnách na trase počítejte s hodně odlišnými cenami i kvalitou. Např. cca 5 km před Borotínem dáte za menší klobásu s chlebem 55,- Kč a za pivo 35,- Kč, ve Střezimíři seženete např. párek v rohlíku za 15,- Kč a pivo (nadmíráka) za 27,- Kč a v Červeném Újezdu u místní hospody dáte za dvojnásobně velkou klobásu, než byla před Borotínem, už jen 35,- Kč. Pro ilustraci zde naleznete i graf s převýšením a profilem trasy.

Milan Kotulek

Trasa pro GPS Garmin: