Za povidlovým koláčem 2018

Rok se s rokem sešel a opět jsme se vypravili na pochod “Za povidlovým koláčem“. Pochod se koná každý rok začátkem dubna (nyní to bylo 7.4.2018) a cíl všech tras je vždy v Benešově u Prahy. Současně je zde i start téměř všech tras. Každý kdo projde celou trasu získá kromě diplomu v cíli také povidlový koláč. Letos se konal už 39. ročník tohoto pochodu. My jsme se stejně jako v loňském roce rozhodli pro trasu 18 km. Ta nezačíná v Benešově, ale ve Čtyřkolech. Jelikož jsem stejnou trasu popisoval i vloni, zkusím se nyní zaměřit na pár zajímavostí z trasy.

Hned na začátku trasy ve Čtyřkolech vás čeká technická památka, o které málokdo ví. Jedná se o most, po kterém přecházíte Sázavu. Je určen jak pro pěší, tak pro auta. Nevypadá nijak udržovaně, ale pochází již z r. 1949 a jedná se o most americké konstrukce “Bailey bridge”, který k nám byl dodán organizací UNRRA. Tato organizace dodávala do zemí postižených 2. svět. válkou humanitární a technickou pomoc. Většinou se jednalo o potraviny, konzervy, látky, ale také i technické vybavení, či vozidla. Most této konstrukce není na našem území jediný, ale mnoho jich již nezbývá. Most byl poškozen povodní v r. 1982 a po jeho opravě byly kvůli lepšímu průtoku povodňových vod zbourány dva mostní pilíře a byl ponechán pouze jeden prostřední. Na podezdívce u jednoho z břehů naleznete i povodňovou značku z r. 2006.

Trasa vás poté zavede stoupaním na vrch nad Lštěním, kde dnes naleznete kostelík sv. Klimenta, jehož původ sahá až do 9. stol. Na přilehlém hřbitůvku je hrob Eduarda Grégra, průkopníka pravěké antropologie. Na plochém ostrohu za kostelem zde bývalo významné slovanské hradiště Lštění. Vybudoval jej pravděpodobně kníže Spytihněv I. a patřilo mezi hraniční body přemyslovského území. Kolem r. 1055 je v Kosmově kronice označováno ještě jako “hrad přepevný”, ale ve 12. stol. o něm zprávy mizí, takže v této době patrně zaniklo.

Dále jdete údolím mezi vrchy Trkotín a Čerčanský Chlum do Mezihoří. Na začátku této vsi je další technická zajímavost a to pozůstatek bývalé vápenky, která byla postavena mezi lety 1868 – 73. V r. 1882 odkoupil lom i s vápenkou kníže Lobkovic a r. 1887 jej vystřídal nový majitel panství František Ferdinand d´Este. Od r. 1901 se vápenka dostává do rukou dalších majítelů a postupně dochází k jejich rychlému střídání a do r. 1941 ji postupně vlastnilo dalších 9 majitelů. Kvůli hospodářské krizi a nedostatku uhlí přestává jeden z posledních majitelů vápenku provozovat v r. 1939. V r. 1948 již jako nefunkční přechází na stát a v r. 1969 ji kupuje obec Soběhrdy, která ji rozprodala na několik rekreačních objektů. Dodnes jsou ale dominantní dva původní komíny.

Z Mezihoří se po silnici pokračuje až do Žíňan. Zde je umístěna kontrola, můžete si zde zakoupit něco k pití, drobné občerstvení i špekáčky, které si sami na připraveném ohništi můžete opéci. Ze Žíňan se schází do údolí k Benešovskému potoku a lesní cestou se dojde až k Bedrči. Za obcí se podejde železniční trať a přes Dolní Tužínku dojdete až na kraj Benešova. Zde už stačí dojít pouze do školní jídelny v Jiráskově ulici, vyzvednout si diplom a koláč a začít se těšit na další ročník. Nám přálo počasí, celou cestu svítilo krásně sluníčko a ač byl duben, odpoledne bylo teplo jako v červnu.

Milan Kotulek

Trasa pro GPS Garmin: