Jděte do Prčic

Nechceme vás tam posílat, ale někdy byste se tam mohli vypravit sami. Ne tedy do Prčic, ale přesněji do Prčiče. Kdo by neznal asi nejslavnější turistický pochod u nás. Vznikl totiž již v r. 1966. Za pochodem stála myšlenka J. Dvořáka, K. Kulleho a S. Rataje vytvořit pochod, kde by se překonávalo 100 000 českých loktů (cca 70 km). Nemohli se ale shodnout na trase a cíli pochodu. Dle legendy se scházeli vždy u někoho doma a dohadovali se na trasách. Konečnou inspiraci prý poskytla manželka J. Dvořáka, když pánové stále nešli k obědu a ona na ně zavolala “Je čas na oběd, běžte s tím už do Prčic”. Pánové ji vzali za slovo a tak vznikl cíl tohoto pochodu. Prvního ročníku v r. 1966 se účastnilo 469 pochodníků a odměnou byla stužka. Tato odměna se pochodníkům dávala až do r. 1973, kdy ji poprvé nahradila kovová botička. V r. 1977 se pak objevila botička plastová. Největší zájem pochod zaznamenával v 80.-tých letech 20. stol., kdy se ho např. v r. 1981 zúčastnilo rekordních 35 732 pochodníků. V r. 1984 byla zase rekordní nabídka 24 tras. Po r. 1989 pochod postupně zaznamenal velký útlum pochodníků i tras (např. v r. 1994 bylo nabídnuto pouhých 9 tras a pochodu se zůčastnilo jen cca 7 700 lidí). Zvyšování počtu tras i pochodníků nastává cca od r. 2003. V posledních několika letech se počet tras pohybuje vždy kolem čísla 20 a počet pochodníků je kolem 20 000. Určitě si nějakou trasu někdy zkuste. Nemusíte mít strach, že zabloudíte. Většinou jdete v nekonečném zástupu lidí.

Oficiální web pořadatele pochodu: www.praha-prcice.cz

My jsme si letos zkusili trasu 31 km ze Střezimíře. I když jsou na tento den posilovány vlaky, takže mají mnohem více vagónů, než běžně a jsou vypravovány i některé speciální vlaky, stejně jsou vagóny většinou přeplněné k prasknutí. Doporučujeme proto jet některým z brzkých ranních vlaků a být na nádraží tak 30 min. před odjezdem vlaku a v okamžiku, kdy se na tabuli odjezdů objeví nástupiště, kam je vlak přistaven, tak absolvovat úprk s davem. Jinak můžete celou cestu stát na nohou a ještě ne na svých. Start je ve Střezimíři hned na nádraží. Tato trasa není tak přeplněná, jako např. trasa z Tábora, tak si na registraci počkáte jen cca 10 – 20 min. Ze Střezimíře jsme vyrazili přes Bonkovice a Borotín na Křivošín a Jistebnici. Zde jsme si dali vychlazenou Kofolu a pokračovali na Hodkov a Petříkovice, kde nás zlákalo posezení u hasičů a u opečené klobásy a krkovice. To už jsme měli za sebou cca 18,5 km a tempo už nebylo tak svižné, jako na začátku. Únavu jsem začali pociťovat od Nadějkova (cca 20 km od startu) a úsek na Ounuz a Monínec nám připadal, že je nekonečný a cíl se nijak nepřibližuje. Od Monínce (cca 27 km od startu) již měla Martina krizi a Tomík už také nebyl přiliš veselý. Já jsem začal pociťovat velkou únavu asi 2 km před Prčicemi. Do cíle jsme došli už asi jen silou vůle. Cestou ve vlaku do Prahy se nám vše pěkně rozleželo, takže výstup a chůze začala být velmi obtížnou disciplínou. Ale utěšovalo nás to, že většina lidí, kteří vystupovali z našeho vlaku nějakým způsobem pajdala, takže to vypadalo, jako kdyby dorazil vlak mrzáků z nějakého bojiště. Nicméně organismus zregeneruje negativní vzpomínky se ztratí a příští rok zas půjedeme. Přikládáme plán trasy pro GPS Garmin.

Milan Kotulek

Trasa pro Garmin: