Dražice – zřícenina gotického hradu
Druhé stavební období spadá do doby pražského biskupa Jana IV. z Dražic (1301-1343), jemuž Dražice v době přestavby náležely. Za něj byl hrad přestavěn a rozšířen goticky s francouzskými vlivy. Starý Řehořův palác byl zvýšen o jedno patro a k němu přistavěna čtyřboká věžovitá stavba, v jejímž druhém patře byla hradní kaple. Původní hláska byla zbořena. Do severovýchodní části areálu byl kolmo k ose hradního paláce postaven menší jednopatrový palác. Přestavba hradu byla již prováděna z cihel, cihlovou podezdívkou byly zvýšeny i hradební zdi, kamene se používalo pouze výjimečně (ostění, okenní kružby, portály, klenby).
Po smrti biskupa Jana IV. z Dražic v r. 1343 připadl hrad jeho bratru Řehořovi a později synovci Janu z Dražic, kanovníku olomouckému.V r. 1424 byl hrad vypálen katolickými pány, kteří tak chtěli potrestat dražického pána za to, že se na čáslavském sněmu přidal ke straně podobojí. Krátce poté byl sice opět obnoven, avšak v r. 1448 byl údajně znovu dobyt a vypálen vojsky Jiřího z Poděbrad. Tato skutečnost není ale jistá. Hrad byl vždy opraven a stále sloužil vrchnosti. Nová vrchnost si v r. 1526 postavila zámek Nové Benátky, hrad Dražice pustl a již koncem 16. století nebyl obýván a měnil se ve zříceninu.
Z výstavného dražického hradu se do dnešní doby zachovaly pouze zbytky velkého paláce a okna kaple, na vnější straně široce lomená, s bohatou čtyřdílnou kružbou, zužující se směrem dovnitř do obdélníku. Ke zbytku západní hradební zdi přiléhá dnes budova bývalého špýcharu. Před zbytky kaple jsou zřetelné vysoké zemní náspy. Zajímavá památka raně gotické architektury s viditelným vlivem francouzské gotiky (zbytky oken s rozetami). Pro zájemce o historii hradu přikládáme ke stažení podrobnější text.
Milan Kotulek