Itálie, Kampánie – Pompeje
Pompeje byly založeny už kolem 7 stol. př.n.l. a sloužilo jako přístav řeckých a fénických mořeplavců. Později se dostalo pod vliv Etrusků a Řeků. Od r. 310 př.n.l. se město dostalo pod vliv Říma. Stalo se obchodním městem s přístavem a těžilo z nedaleké římské silnice Via Appia. V období 1 stol. př.nl. tak nastal největší rozkvět města. V r. 89 př.n.l. se Pompeje účastnily vzpoury měst Kampánie proti Římu. Sullovo vojsko vzpouru potlačilo, Pompeje přišly o městská práva a stala se z nich kolonie. Význam města postupně upadal. V r. 62 n.l. postihlo Pompeje velké zemětřesení při němž byla zničena více než polovina budov ve městě. Město bylo postupně opraveno a opět začalo růst. Zemětřesení bylo ovšem předzvěstí katastrofy.
Skutečný zánik města nastal 24. srpna r. 79 n.l. (podle nápisu, který byl odhalen na jedné zdi je ale patrně správné datum 24. října). Hora Monte Soma explodovala a vyvrhla do vzduchu tisíce tun zeminy, magmatu a popela. Výbuch byl tak silný, že vyvržený materiál vystoupal až do výše cca 15 km. Zde začal chladnout, měnil se na strusku, popel a lávové kameny a v této formě začal padat na zem. Většinu roku vane vítr od Monte Somy k moři, pouze několik dní v roce je tomu jinak. Toho dne vál vítr nad Pompeje a proto veškerý materiál začal zasypávat místa kolem Pompejí. Lidé neměli šanci uniknout. Nebyli zavaleni žhavou lávou, ale zasypáni dusivým popelem, takže většina z nich se udusila. Pompeje byly zasypány cca 3,5 – 5m vysokou vrstvou popela a strusky. Při výbuchu Monte Somy se vytvořil nižší sopečný kráter, který je dnes znám pod názvem Vesuv.
Lidé ve starověku a v antickém Ŕímě o sopkách nic nevěděli, takže veškeré příznaky blížící se erupce si neuměli vysvětlit. A bylo jich několik. V r. 62 velké zemětřesení, začátkem r. 79 pak vyschly všechny studny ve městě. Nicméně hora Monte Soma byl zalesněný vrchol a nikdo si tyto příznaky nedával s touto horou do souvislosti. Jediným očitým svědkem erupce byl Plinius mladší, který celou událost pozoroval z přístavu na druhém konci Neapolského zálivu a podrobně ji popsal – erupce trvala 3 dny. Jeho strýc Plinius starší, který se o přírodní jevy velmi zajímal doplatil na svou zvědavost. Nechal se na lodi dopravit pod Vesuv do Stabií, aby vše mohl zblízka pozorovat, ale později byl nalezen mrtvý na pláži. Pravděpodobně se udusil oxidem uhličitým.
Podle výzkumů v Pompejích zahynulo kolem 10 000 lidí. Kromě Pompejí ale byla zničena ještě města Herculaneum, Stabie, Oplontis a Boscoreale. Vykopávky v pompejí začaly systematicky v 19. stol. a pokračují dodnes. Stále ještě není odkryto celé město. V r. 1997 byly Pompeje zapsány na seznam dědictví UNESCO. V r. 2016 UNESCO Pompejím zaslalo vytýkací dopis, že péče o zdejší památky je na klesající úrovni, je nedostatečná a hrozí vyjmutím této památky ze seznamu památek.
Nepočítejte s tím, že za jeden den projdete celé Pompeje. Určitě ale stihnete ta nejzajímavější místa. Počítejte s tím, že vstupné se neustále zvyšuje a slev ubývá. V r. 2016 ubyla sleva pro důchodce, v letošním roce přestala být akceptována karta ITIC ze zemí EU a slevu mají pouze učitelé z Itálie. Pro letošní rok tak počítejte s plným vstupným 13 € a sníženým 7.50 € (studenti z EU). Děti z EU do 18 let mají vstup zdarma. Jako náhradu za zrušené slevy byl zaveden každou první neděli v měsíci vstup zcela zdarma. To je město tak přeplněno, že v tuto dobu zde není radno pobývat. My jsme v areálu byli již od cca 9h a to je ještě méně lidí i příjemné teplo. Kolem 11 – 12 h se nahrnou do arálu lidé z výletních lodí a vedro stoupá k nepříjemným hodnotám. Nicméně areál je úžasný a určitě si uděláte představu o životě starověkého antického města. Ve stínu Pompejí je neprávem archeologický areál v Herculaneu. Je menší, ale mnohem zachovalejší, neboť zde se dochovala i patra domů, nábytek a barevné mozaiky. Tento areál jsme zatím nenavštívili, takže další zkušenosti a porovnání poskytneme, až tam budeme osobně.
Milan Kotulek
Webové stránky areálu: www.pompeiisites.org