Praha – Starý židovský hřbitov

Praha – Starý židovský hřbitov

Hřbitov leží přímo v centru Prahy. Je součástí rozsáhlého bloku, který obepínají ulice: 17. listopadu, Břehová, U starého hřbitova, Maiselova a Široká. Starý židovský hřbitov je jedním z nejpamátnějších a nejstarších židovských pohřebišť na světě. Byl založen v 1. pol. 15. stol. a bylo na něj přeneseno několik gotických náhrobků ze 

Praha – Španělská synagoga

Praha – Španělská synagoga

Synagoga leží přímo v centru Prahy. Vchod do synagogy je z ulice Vězeňská. V těchto místech stála již v 1. pol. 12. stol. synagoga, která byla nazývána „Stará škola“ (Templ). Jednalo se o synagogu židů byzantského původu. Tito židé sem přišli asi již na přelomu 11. a 12. stol. a vytvořili kolem své 

Praha – Pinkasova synagoga

Praha – Pinkasova synagoga

Synagoga leží přímo v centru Prahy, vchod je z ulice Široká. Na místě dnešní budovy stávala jedna z nejstarších synagog Židovského Města. Vlatnila ji rodiny Horoviců a sloužila jako soukromá modlitebna. Písemně je uvedena již k r. 1492, kdy byl majitelem rabín Pinkas Aron Mešuliam Horovic. Rod Horoviců vedl 

Praha – Maiselova synagoga

Praha – Maiselova synagoga

Synagoga leží přímo v centru Prahy, vchod je z Maiselovy ulice. Řecké slovo synagoga znamená shromáždění a k bohoslužebným shromážděním také synagogy sloužily. Maiselova synagoga byla vybudována v letech 1590 – 1592 na základě privilegia Rudolfa II. primasem Židovského Města Mordechajem Maiselem (zemřel r. 1601), jako jeho soukromá synagoga. 

Praha – Klausová synagoga

Praha – Klausová synagoga

Klausová synagoga se nachází v centru Prahy, v těsném sousedství Starého židovského hřbitova v ulici U starého hřbitova. Jde o jednu z nejstarších synagog bývalého židovského ghetta. Původní budova stávala na okraji Židovského Města, kde ve středověku bývaly nevěstince. Tato ulice se také kdysi nazývala Hampejzská. Po smrti Václava 

Točník – královský gotický hrad

Točník – královský gotický hrad

Mezi nejmladší, ale rozlohou největší hrady v Čechách náleží Točník, nástupce hradu Žebráka. Král Václav IV. sice nechal hrad Žebrák v l. 1383-96 upravit pro svou potřebu, ale ani to nepostačovalo, a tak si po jeho značném poškození hradu požárem nechal postavit nedaleko Žebráku nový hrad. Není 

Žebrák – zřícenina gotického hradu

Žebrák – zřícenina gotického hradu

Zřícenina gotického hradu založeného ve 13. stol. Od r. 1336 byl královským hradem. Ve velké oblibě jej měl Karel IV., který zde též často pobýval. Rozsáhlé úpravy a rozšíření hradu proběhly za Václava IV. V pol. 16. stol. hrad vyhořel a chátral.  Areál hradu se 2 válcovými věžemi, 

Praha – Smiřický palác (Parlament ČR)

Praha – Smiřický palác (Parlament ČR)

Palác je dominantou severní části Malostranského náměstí. Vznikl postupně spojením dvou domů, z nichž zadní, orientovaný do Sněmovní ul., má dosud renesanční štít. O stáří těchto domů svědčí zachované gotické sklepy. Jeden z domů na přelomu 15. a 16. stol. vlastnil významný humanista Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, autor latinsky psané 

Milotice – barokně přestavěný renesanční zámek

Milotice – barokně přestavěný renesanční zámek

Předchůdcem dnešního zámku byla starověká tvrz, která zde stála již ve 14. století. V roce 1400 obsadil Milotice uherský král Zikmund, za husitských válek se však tvrz stala střediskem moravských husitů. V letech 1553 – 1569 ji noví držitelé Fridrich Bartoloměj a Jan Jetřich ze Žerotína přestavěli na 

Frejštejn – zřícenina raně gotického hradu

Frejštejn – zřícenina raně gotického hradu

Zříceniny hradu Frejštejna leží na pravém břehu řeky Dyje, jižně od Podhradí nad Dyjí (dříve Frejštejn). Patří k nejstarším šlechtickým založením na Moravě, neboť podle hradu se psali již v r. 1250 Gaitmar z Frejštejna a jeho bratr Hartleb. Hrad byl někdy v letech 1283-86 dobyt Rakušany, neboť se