Z Karlštejna k lomům u Mořiny

Pokud budete mít chuť vyrazit do pěkné přírody a nechcete výletu věnovat celý den, ani jezdit někam daleko, tak se zejména obyvatelům Prahy otvírá možnost výletu z městečka Karlštejn k lomům u vsi Mořina. Z těchto lomů je asi nejznámějším tzv. Velká Amerika. Celý výlet má délku pěší túry cca 10 km, ale lze si ho prodloužit, nebo trasu pozměnit. Trasa na počátku mírně stoupá a několik převýšení budete překonávat i mezi lomy, ale většinou je rovinatá.

My jsme jako výchozí místo měli nádraží v obci Karlštejn, kam jsme z Prahy dorazili krátce před polednem a vydali se směrem k hradu Karlštejn. Za mostem přes Berounku je první zajímavost tohoto výletu. Tou zajímavostí mohutný masiv tzv. Budňanské skály, na jejímž profilu můžete pozorovat výrazné vrstvy. Pokud popojdete od mostu pár metrů na levou stranu, uvidíte na skále připevněné tři bronzové desky. Ty upozorňují na to, že na daném místě (mezi vrstvami 41 a 42) probíhá geologická hranice mezi silurem a devonem. Tento profil byl uznán mezinárodní komisí v r. 1972 jako oficiálně celosvětově uznaný pomocný profil přechodu mezi těmito geologickými obdobími. Pokud budete hledat v suti pod skálou, můžete občas narazit na zkameněliny hlavonožců apod.

Poté se již dáte podél řeky od mostu doprava, směrem k hradu. Poblíž řeky, u malého parkoviště, ještě narazíte na zrekonstruovaný bunkr vz. 37 (tzv. řopík), který je pozůstatkem opevnění z počátků 2. svět. války. V bunkru můžete absolvovat prohlídku s průvodcem.

Přibližně uprostřed vsi Karlštejn odbočuje doleva silnička, která zpočátku vede pod hradem a po té se vydáme. Zprava se po nějaké době připojí červená TZ a po ní půjdeme dále. Mineme velkou restauraci a v okamžiku, kdy červená značka opouští vlevo silnici a začíná stoupat lesní cestou, jste u další geologické zajímavosti. Jedná se o poměrně malý odkryv vrstev s informační tabulí. Na odkryvu lze poměrně snadno rozpoznat rozhraní mezi mohutnějšími a pevnějšími vrstvami světle šedého vápence vlevo a hodně členitými a drobnými tmavými vrstvami vápnitých břidlic vpravo. Jedná se o geologický přechod chotečského souvrství (tzv. eifel) a srbského souvrství (tzv. givet) – jde o vrstvy středního devonu se stářím cca 392 miliónů let.

Po mírnějším stoupání se dostanete na rozcestí Dub u sedmi bratří a odtud se vydáte po žluté TZ. Po této značce se dostanete postupně k několika povrchovým vápencovým lomům. Většina z nich je již neaktivních. Nejprve dorazíte k lomu Malá Amerika, který téměř celý vyplňuje jezero. Další je lom Kanada, který se řadí ke stále ještě činným lomům, takže na dně lomu uvidíte spíše zbytky techniky či těžební domky, než nějakou romantiku. Nedaleko za lomem Kanada narazíte na další opuštěný lom Mexiko s pěknou vyhlídkou na dno a za ním je pak největší z lomů a to Velká Amerika. Názvy lomů jsou druhotné a pochází z trampské hantýrky.

Vápencové lomy v oblasti Českého krasu vznikaly již od konce 19. století kvůli dodávkám vápence pro kladenské železárny. Těžba ložisek současných lomů Amerika byla započata v r. 1900. Jednotlivé lomy byly propojeny také podzemními chodbami. Kvůli nedostatečnému geologickému průzkumu nebylo možné některé lomy plně využít. Lom Mexiko sloužil v letech 1944 – 45 jako trestanecký lom, kde pracovali zajatí spojenečtí vojáci, v letech 1945-46 zde byli vězněni zajatí váleční zločinci. Tento lom byl v provozu cca do r. 1953, ale útlum nastal i v okolních lomech. Jako oficiální rok ukončení těžby v lomech Amerika se uvádí r. 1963. Po útlumu se lomy zaměřily na doplňkovou výrobu kameniva a těžba byla v menší míře pouze na dolu Čeřinka. V r. 1993 byly lomy privatizovány a současný vlastník provádí rozšířenou těžbu vápence v lomech Čeřinka, Tetín a Holý vrch.

Velmi oblíbenou a temnou historkou spojovanou s lomy Amerika je legenda o německém vojákovi Hansi Hagenovi, který se prý na konci 2. světové války ukryl v podzemních štolách mezi lomy Amerika před přicházející sovětskou armádou, pobýval zde mnoho let a postupně zešílel. Podle legendy rozšiřované zejména trempy, kteří do lomů jezdili, mohlo Hagena přivolat rozeznění gongu, který dodnes visí u ústí tzv. Hagenovy chodby. Kdo prý na gong udeřil, živý se již z chodeb nedostal, neboť ho dostihl rozzuřený německý voják a probodl ho bajonetem. Jedná se však pouze o smyšlenou legendu, která vznikla pouze na základě nálezu starého vojenského bajonetu s vyrytým jménem Hans Hagen a několika artefaktech po německé armádě.

V současné době se o podzemní chodby stará spolek Hagen Mořina a s jeho průvodci lze tyto prostory i legálně navštívit. Prohlídku je nutné objednat přes webové stránky spolku – ZDE.

Pokud půjdete zpět stejnou cestou, bude délka trasy cca 10 km. Nebo se od lomu Velká Amerika můžete vydat do Mořiny a odtud lze dojít pohodlně do Zadní Třebaně nebo do Dobřichovic. Pak bude vaše procházka delší.