Vchynicko-Tetovský kanál

Jde o významnou technickou památku z přelomu 18. a 19. stol., která je dodnes funkční. Jedná se o plavební kanál pro dřevo, kterým se překonával nesplavný úsek řeky Vydry od Antýglu po Čeňkovu pilu. Tento kanál je trochu ve stínu mnohem známějšího Schwarzenberského kanálu, ale tento je daleko lépe přístupný, můžete se podél něj projít téměř v celé jeho délce, popř. procházku spojit s dvěma nedalekými cíli – Tříjezerní slatí (viz. samostatný článek) či řekou Vydrou (viz. samostatný článek).

Kanál vybudoval na panství Schwarzenbergů inženýr Josef Rosenauer v letech 1799 – 1801, aby tak obešel nesplavné koryto Vydry pod Antýglem a propojil Tak řeku Vydru s Křemelnou. Kanál se od řeky Vydry odpojuje přibžně v polovině vzdálenosti mezi Modravou a Antýglem. V místě, kde kanál začínal stojí tzv. Rechle, neboli hradlový most. Jednak plnil funkci klasického mostu a současně umožňoval pomocí zasunutí zábran z mostu do vody přehradit koryto řeky tak, aby splavované dřevo nasměroval do ústí kanálu. Kanál dále pokračuje po vrstevnici podél Vydry, u Antýglu provádí otočku o téměř 180°. Před osmým kilometrem má kanál nadmořskou výšku 897 m. Kanál se vine téměř po vrstevnici ve srázných svazích Kostelního (1012 m) a Spáleného vrchu (1013 m). Ve výšce 890 m na Mechově dnes vtéká voda do potrubí, zatímco další koryto kanálu směrem do Křemelné slouží jen jako přepad. Voda z kanálu je potrubím vedena do akumulační nádrže pod sedelským vrchem, která slouží jako horní nádrž elektrárny Vydra. Celková délka původního kanálu byla 14,4 km, šířka kolem 3 – 5 m a hloubka vody kolem 1 m. Výškový rozdím mezi začátkem a koncem kanálu je 190 m. Na kanálu naleznete také 8 kamenných klenutých můstků. Pro plavení dřeva se kanál využíval až do r. 1958 (po Rokytu).

Podél kanálu vede naučná stezka a můžete si tak kanál projít v celé své délce a zajít se podívat až k akumulační nádrži elektrárny Vydra pod Sedelským vrchem. My jsme vyrazili z parkoviště Rokyta, které je nad Antýglem. Nejprve jsme šli po žluté TZ podél kanálu až k rozcestí Rokyta. Zde jsme kanál opustili a šli dále po žluté TZ k Tříjezerní slati. Dále jsme pokračovali po žluté TZ na rozcestí Pod Oblíkem a zde jsme se dali doprava po modré TZ. Po ní jsme došli k rozcestí Hakešická cesta a už jsme byli opět u plavebního kanálu. Přešli jsme po jednom z kamenných můstků a po zelené TZ jsme se dali opět doprava. Zde jsme se příjemnou cestou podél kanálu vrátili k rozcestí Rokyta a poté i k parkovišti Rokyta. Pokud půjdete pomalým tempem, jde o příjemnou procházku na dopoledne a máte odpoledne volné na další procházku podél nedaléké Vydry.

Milan Kotulek

Dále si můžete přečíst

Modelové kolejiště v Roztokách Pokud vás a vaše děti baví vláčky, máte možnost zajít se podívat na modelové kolejiště v Roztokách u Prahy. Vlak sem z Prahy jezdí většinou každou půl...
Jezerní slať Jezrní slať je další vrchovištní rašeliniště, které můžete navštívit v okolí Kvildy. Dalším takovým rašeliništěm je Tříjezerní slať, o které jsme již ...
Svět techniky Ostrava Jde o další vědecko-technický zábavní park pro celou rodinu, kde si můžete vyzkoušet na vlastní kůži různé experimenty z fyziky, chemie, či biologie a...
Opava – Milostovice (OPS-25) Soubor tří rekonstruovaných objektů těžkého opevnění (samostatné pěchotní sruby OP-S 25 „Trigonometr“, OP-S 26 „Milostovice“ a OP-S 27 „Paletovo pole“...
Sdílení na sociálních sítích Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin
Pin on Pinterest
Pinterest
Email this to someone
email
Print this page
Print


Zobrazit
Skrýt