Tříjezerní slať

Jde o menší horské vrchoviště prameništního typu (5 ha) pod svahem vrchu Oblík (1224 m) a leží v I. zóně Národního parku Šumava, asi 3 km SZ od Modravy a cca 3,5 km JZ od Antýglu. Tříjezerní slať se rozprostírá v chladné a vlhké oblasti se 160 mrazovými dny v roce a s průměrnými ročními srážkami 1 100 mm. Mocnost rašeliny je asi 4,5 m. Svůj název dostala podle tří jezírek uprostřed vrchoviště, z nichž největší má rozlohu 7 arů a hloubku 2 m. V jejich okolí najdeme typické rašeliništní rostliny jako je kyhanka sivolistá, klikva bahenní, suchopýr pochvatý, vlochyně bahenní, šicha černá, rosnatka okrouhlolistá, blatnice bahenní nebo ostřice mokřadní. Rašelinná kleč rostoucí i na ostatních šumavských slatích je křížencem borovice kleče a borovice blatky. Kolem jezírek poletuje velké množství pestře zbarvených vážek. V jezírcích můžete spatřit vzácnou znakoplavku horskou a dalších 5 druhů znakoplavek. Naučná stezka s poválkovým chodníkem a informačními tabulemi byla poprvé otevřena již v roce 1979. Tříjezerní slať je nejmenší z celkem tří zpřístupněných rašelinišť na české straně Šumavy, Jezerní slať i Chalupská slať mají rozlohu přes 100 ha.

Doporučujeme výlet ke slati spojit s procházkou kolem Vchynicko-tetovského kanálu (viz. samostatný článek) a procházku lze protáhnout až k Vydře (viz. samostatný článek) a projít se podél této krásné řeky. My jsme takto v jednom dni propojili několik zajímavých cílů. K Tříjezerní slati se můžete dostat z Modravy po červené TZ na rozcestí Rybárna a poté zkratkou po neznačené cestě (neodbočit s červenou TZ doleva) až ke slati. Druhou možností (a tu jsme využili my) je zaparkovat na parkovišti Rokyta, které je kousek nad Antýglem, odtud po žluté TZ, přes rozcestí Rokyta až k rašeliništi. Samotné rašeliniště je celkem malé, ale velmi fotogenické. Pokud přijdete za slunečného počasí určitě chvíli pozorujte hladinu jezírek. Uvidíte množství druhů vážek a šídel a ve vodě určitě i nějakou tu znakoplavku.

Milan Kotulek



Zobrazit
Skrýt