Řeka Vydra

Řeka Vydra nabízí jednu z nejúchvatnějších scenérií na Šumavě a patří i k nejfotogeničtějším řekám v ČR. Mezi nejnavštěvovanější oblasti Šumavy ale spadá pouze část toku Vydry, a to zhruba od Antýglu k Čeňkově pile. Zde má tok řeky největší spád a koryto řeky je zaneseno obřími žulovými balvany, které dodávají řece notnou dávku divokosti i romantiky. Vydra je také významnou součástí Národního parku Šumava. Ale trochu k celému toku Vydry.

Vydra pramení jako Luzenský potok na hranicích s Německem pod vrchem Velká Mokrůvka. Poblíž myslivny na Březníku se od soutoku s Březnickým potokem začíná nazývat Modravský potok. V Modravě nalezneme další soutok a to Modravského potoka s Roklanským potokem a od tohoto místa se říčka již nazývá Vydrou. Od Modravy k Antýglu se údolí zužuje a sklon koryta řeky se zvětšuje až na 17 ‰, zatímco před Modravou teče Modravský potok s průměrným sklonem 4 ‰. Nejzajímavější úsek řeky začíná ale až za Antýglem. Zpočátku relativně klidný říční tok s mnoha menšími kameny se postupně mění v divoký hučící kaňon, kde si voda hledá cestu mezi množstvím obřích žulových balvanů ležících v říčním korytě, které se původně uvolnily z erodujících stěn údolí, čímž vznikají peřeje a množství malých vodopádů. Protože potoky napájející Vydru vytékají z rozsáhlých rašelinišť, má voda v řece temně rezavou barvu. Nad Turnerovou chatou se tvoří Vydra ostrý zákrut a za Kramlovým mlýnem a Hálkovou chatou dosahuje Vydra svého maximálního sklonu koryta 55 ‰. Zde jsou také balvany již 3 – 5 m veliké a řeka přes ně přepadává v mnoha peřejích. Dále se tok již zklidňuje a za Čeňkovou pilou Vydra končí soutokem s Křemelnou a dále jde již o řeku Otavu.

My jsme oblast Vydry navštívili již asi 3x, naposledy v r. 2014 a z tohoto období jsou i naše fotografie. Určitě doporučujeme projít si nejkrásnější partie Vydry od Antýglu. Do Antýglu se dostanete buď místním autobusem, nebo autem. Parkování je možné v Antýglu, nebo u infocentra Rokyta. Tam jsme zaparkovali my a v době naší návštěvy se jednalo o bezplatné parkoviště, navíc nebylo přeplněné, jelikož není tak známé, jako Antýgl. U infocentra je i menší geologická expozice. Z Antýglu pak doporučujeme dát se po červené TZ směrem k Turnerově chatě. Délka trasy je cca 3 km a jedná se stále o mírné klesání. U Klostermanovy lávky se k vám připojí i žlutá TZ, která se odpojuje od Turnerovy chaty a směřuje ke Zhůří. U Turnerovy chaty je dobré si rozmyslet, zda se již budete vracet zpět, nebo dojdete až k Čeňkově pile. Záleží na čase, který jste si na procházku vyhradili. Od Turnerovy chaty je k Čeňkově pile dalších 3,5 km a potom můžete zpět stejnou cestou (6,5 km táhlého stoupání) nebo se můžete k Antýglu svézt místním bussem. Ten ale nejezdí příliš často. Tuto oblast určitě doporučujeme navštívit.

Milan Kotulek