Praha – palác pánů z Kunštátu

Původně rozlehlý románský dvorec z 2. pol. 12. stol. Jeho obytný palác se unikátně zachoval ve sklepích, přízemí a 1. patře dnešního domu. Románské přízemí (dnes suterén) zůstalo v původním stavu. Má tří místnosti s portály a krby, kryté křížovými klenbami. Prostřední sál je dvoulodní, zaklenutý na dva pilíře, postranní místnosti jsou zaklenuty na jeden mohutný křížový pilíř. Nynější přízemí, románské 1. patro, má zachovány zbytky původního zdiva (portál) a v dnešním 1. patře se zachoval severní románský štít.

Dům pánů z Kunštátu a Poděbrad na starém městě pražském je jedním z nejvýznamnějších a nejlépe zachovalých románských domů v Praze. Podle stavební techniky – pravidelného řádkového zdiva z opracovaných kvádříků můžeme jeho vznik datovat do druhé poloviny 12. století. V 1. polovině 13. století byl ještě románsky upraven. Objekt je jedinou dochovanou palácovou stavbou uvedeného období v pražském podhradí. Právem můžeme předpokládat, že jde o šlechtické sídlo z raně středověké etapy vývoje Prahy. V téměř nedotčené podobě zůstalo původní částečně zahloubené přízemí, jehož tři místnosti mají dochované i originální románské křížové klenby, spočívající ve střední místnosti na dvou sloupech, v krajních na masivních pilířích. Na klenbách jsou dobře patrné otisky dřevěného bednění, na něž byly klenby zděny. V rozích těchto místností jsou rovněž zachovány zbytky krbů, v prvé z nich i část úzkého okna střílnovitého tvaru. Druhé podlaží paláce, dnes přízemí, bylo členěno obdobně a i zde se dochovaly zbytky původní stavby.

Ve vrcholném středověku patřil palác jednomu z předních českých šlechtických rodů. Roku 1406 je jako jeho majitel uváděn Boček z Kunštátu, strýc pozdějšího českého krále Jiřího z Poděbrad, který po něm dům převzal, jak vyplývá ze zápisu z 2. září 1451 ve staroměstské městské knize. V l. 1444-1453 přestavěl Jiří z Poděbrad celý objekt, vybudoval nové hospodářské stavení s bránou do Řetězové ul. a palác zvýšil o patro. V době, kdy zastával funkci zemského správce, tj. v l. 1453-1458, byl palác jeho hlavním pražským sídlem až do zvolení za českého krále (1458). Oodtud asi také vyšel 2. března 1458 k volbě, která jej postavila do čela Českého státu. Místo bylo jistě svědkem řady diplomatických jednání, mj. tu byl v roce 1457 domluven sňatek Jiříkovy dcery Kateřiny s budoucím uherským králem Matyášem Korvínem. Snad právě v těchto místech promýšlel Jiří z Poděbrad svůj největší životní plán – založení spolku evropských národů. Neúspěšným pokusem o jeho realizaci předběhl dobu o několik staletí.

Současná barokní podoba paláce pochází z r. 1848. Za 1. republiky, kdy převážně probíhala tzv. asanace Starého města a bylo zbořeno mnoho velmi cenných památek, mělo dojít i na zboření tohoto paláce kvůli plánovanému rozšíření Řetězové ulice. Realizaci tohoto kontroverzního plánu přerušila 2. světová válka a po r. 1945 byl objeven význam tohoto domu. Palác byl v l. 1951-1960 archeologicky prozkoumán a prostory paláce včetně podzemí byly upraveny jako výstavní síň. V paláci, ležícím v těsné blízkostí tzv. Královské cesty od Prašné brány na Pražský hrad v trase korunovačních průvodů českých králů, můžeme dnes obdivovat vyspělou ukázku románského stavebního umění. Ve své nynější podobě představuje palác vrchol světské raně feudální architektury v Praze. Po r. 1989 vznikla v přízemí domu vinotéka, ale románská část paláce byla návštěvníkům přístupná. Později zde vznikla Galerie Kunštát. Viz. webové stránky objektu.

Milan Kotulek

Oficiální webové stránky objektu: www.galerieukunstatu.cz