Ostrava, Dolní Vítkovice – Vítkovické železárny

Vítkovické železárny jsou velmi známým pojmem ve světě výroby a zpracování železa. Pod tímto názvem byly železárny známy ale až ve 2. pol. 20. stol. V této době se jednalo o podnik s úplnou hutní výrobou (tj. od výroby surového železa a s tím souvisejících produktů, přes výrobu oceli až po její zpracování a produkci výrobků z oceli). V současnosti zde však již chybí hutní prvovýroba, tj. vysoké pece s navazujícími provozy. Ale jak to bylo od počátku železáren?

Historie zdejších železáren sahá až do poč. 19. stol., kdy se v okolí Ostravy nacházelo mnoho hutí. Zdejší území patřilo tehdy Olomouckému arcibiskupství. V r. 1828 arcibiskup Rudolf Jan rozhodl o výstavbě vysoké pece ve Vítkovicích.  Než se tak stalo, tak zde v r. 1830 byla vystavěna pudlovací pec na zpracování železa a surové železo se muselo dovážet z Frýdlantu nad Ostravicí. Tato huť dostala název Rudolfova. V r. 1831 přibyla nově i válcovna a soustružna železa.

V r. 1835 se vlastníkem huti stalo Vítkovické těžířstvo, kde převládal vliv bankéře Salomona Mayera Rothschilda. Ten se také stal v r. 1843 jediným vlastníkem huti. Za něj nastává celkem rychlý rozvoj železáren. V r. 1836 je postavena první vysoká pec, v r. 1843 pak druhá a Vítkovice začínají dodávat státní zakázky, např. kolejnice pro stavbu Severní dráhy císaře Ferdinanda. V letech 1856 a 1872 pak přibývají třetí a čtvrtá vysoká pec, která byla tehdy největší v Rakousku-Uhersku. Zvýšená potřeba uhlí vedla k otevření tří dolů v okolí železáren. Jednalo se o doly Hlubina, Karolina a Šalomoun.

V r. 1873 do vlastnictví železáren vstupuje s polovičním podílem bratří Gutmannů a železárny začínají dodávat pancéřové plechy pro Rakousko-Uherské válečné lodě. Po vzniku Československa v r. 1918 již železárny dodávají velký sortiment výrobků. V r. 1933 pak kvůli vyčerpání uhlí ukončuje činnost důl Karolina. V období 2. světové války byly železárny začleněny do Říšských závodů Hermanna Göringa. Byla zde vyráběna mj. munice a součásti raket V-2. Podnik se začal rozšiřovat směrem do Kunčic, do oblasti, kde později vznikla Nová huť. Po r. 1945 se stává vlastníkem železáren stát a později jsou přejmenovány právě na Vítkovické železárny. Hlavní úsilí bylo směřováno do budování nových kapacit v Kunčicích (Nová huť Klementa Gottwalda) a v Třinci (Třinecké železárny). Samotné Vítkovice se dočkaly modernizace až v 60. letech. V 80. letech 20. stol. je pak k řízení vysokých pecí využit i sálový počítač Siemens.

Po r. 1989 se pak obrovský podnik s úplnou hutní výrobou v rámci privatizace rozděluje nejprve na dva celky a ty se pak v rámci odkupu dalšími vlastníky dále štěpí na menší podniky. Současný stav vlastníků je velmi složitý. Jednotlivé části podniků každou chvíli mění majitele, takže asi bychom popsali mnoho místa a zanedlouho by byl aktuální stav opět jiný. Zatím je jedním z větších vlastníků Vítkovice Machinery Group podnikatele Jana Světlíka, ale ten např. jen v r. 2018 odprodal jednu část společnosti firmě Tatra Aviation a další firmě Vítkovice Recycling.

Postupně pak byly některé části obrovského areálu opouštěny a začínaly chátrat. Kvůli útlumu těžby byl v r. 1991 vyvezen z dolu hlubina poslední vozík s uhlím a v r. 1992 byl zcela uzavřen. Koncem 80. let 20. stol. zde bylo uhlí dobýváno z hloubky přes 1000 m. Poslední odpich ve zdejších vysokých pecích nastal v r. 1998. V té době např. vysoká pec č. 1 dodávala 950 – 1200 tun surového železa denně. Areál začal chátrat. V r. 2002 byl ale vyhlášen národní kulturní památkou, takže nemohl být zbořen. V r. 2007 se areálu ujímá sdružení Dolní oblast Vítkovice a začíná jeho postupná obnova. Z bývalého plynojemu se v r. 2013 stává multifunkční hala Gong, v r. 2014 je v areálu otevřen zábavně-naučný komplex Svět techniky, o němž si můžete přečíst v jiném našem článku. Budova, ve které je umístěn Malý svět techniky U6 je bývalou energetickou centrálou, kde se předehříval a stlačoval vzduch pro další využití ve vysokých pecích. V r. 2015 je pak postavena nástavba s lávkou na vysoké peci č. 1 a je následně nazvána Bolt tower.

Má poslední návštěva tohoto areálu se uskutečnila v říjnu 2018 v rámci exkurze s naším GULZem. Jel jsem společně se třídami 3.A a 3.C. Do Ostravy jsme jeli ráno Pendolinem, poté z hlavního nádraží stačí jet tramvají č. 1 nebo 2 do zastávky Dolní Vítkovice. Nejprve jsme navštívili tzv. Malý svět techniky, kde si studenti pod vedením lektorky prohlédli část haly s exponáty z období průmyslové revoluce a mohli si vyzkoušet mnoho exponátů. Jelikož nás ale velmi tlačil čas, museli jsme i přes protesty studentů Svět techniky opustit, zaskočit si na velmi rychlý oběd, protože od 14h jsme měli objednánu prohlídku vysokých pecí s návštěvou tzv. Bolt tower. V tuto dobu se nám i počasí umoudřilo, takže jsme měli vyhlídky na osvětlený areál. Naše návštěva byla jen hektickou ochutnávkou toho, co zde dá zažít. Určitě je lepší věnovat celý den samostatně návštěvě Světa techniky a jiný den pak okruhu vysokých pecí či uhelnému okruhu s dolem Karolina.

Milan Kotulek

Oficiální stránky areálu: www.dolnivitkovice.cz