Ostrava – Dolní Vítkovice (Vítkovické železárny)

Vítkovické železárny jsou velmi známým pojmem ve světě výroby a zpracování železa. Pod tímto názvem byly železárny známy ale až ve 2. pol. 20. stol. V této době se jednalo o podnik s úplnou hutní výrobou (tj. od výroby surového železa a s tím souvisejících produktů, přes výrobu oceli až po její zpracování a produkci výrobků z oceli). V současnosti zde však již chybí hutní prvovýroba, tj. vysoké pece s navazujícími provozy. Ale jak to bylo od počátku železáren?

Historie zdejších železáren sahá až do poč. 19. stol., kdy se v okolí Ostravy nacházelo mnoho hutí. Zdejší území patřilo tehdy Olomouckému arcibiskupství. V r. 1828 arcibiskup Rudolf Jan rozhodl o výstavbě vysoké pece ve Vítkovicích.  Než se tak stalo, tak zde v r. 1830 byla vystavěna pudlovací pec na zpracování železa a surové železo se muselo dovážet z Frýdlantu nad Ostravicí. Tato huť dostala název Rudolfova. V r. 1831 přibyla nově i válcovna a soustružna železa.

V r. 1835 se vlastníkem huti stalo Vítkovické těžířstvo, kde převládal vliv bankéře Salomona Mayera Rothschilda. Ten se také stal v r. 1843 jediným vlastníkem huti. Za něj nastává celkem rychlý rozvoj železáren. V r. 1836 je postavena první vysoká pec, v r. 1843 pak druhá a Vítkovice začínají dodávat státní zakázky, např. kolejnice pro stavbu Severní dráhy císaře Ferdinanda. V letech 1856 a 1872 pak přibývají třetí a čtvrtá vysoká pec, která byla tehdy největší v Rakousku-Uhersku. Zvýšená potřeba uhlí vedla k otevření tří dolů v okolí železáren. Jednalo se o doly Hlubina, Karolina a Šalomoun.

V r. 1873 do vlastnictví železáren vstupuje s polovičním podílem bratří Gutmannů a železárny začínají dodávat pancéřové plechy pro Rakousko-Uherské válečné lodě. Po vzniku Československa v r. 1918 již železárny dodávají velký sortiment výrobků. V r. 1933 pak kvůli vyčerpání uhlí ukončuje činnost důl Karolina. V období 2. světové války byly železárny začleněny do Říšských závodů Hermanna Göringa. Byla zde vyráběna mj. munice a součásti raket V-2. Podnik se začal rozšiřovat směrem do Kunčic, do oblasti, kde později vznikla Nová huť. Po r. 1945 se stává vlastníkem železáren stát a později jsou přejmenovány právě na Vítkovické železárny. Hlavní úsilí bylo směřováno do budování nových kapacit v Kunčicích (Nová huť Klementa Gottwalda) a v Třinci (Třinecké železárny). Samotné Vítkovice se dočkaly modernizace až v 60. letech. V 80. letech 20. stol. je pak k řízení vysokých pecí využit i sálový počítač Siemens.

Po r. 1989 se pak obrovský podnik s úplnou hutní výrobou v rámci privatizace rozděluje nejprve na dva celky a ty se pak v rámci odkupu dalšími vlastníky dále štěpí na menší podniky. Současný stav vlastníků je velmi složitý. Jednotlivé části podniků každou chvíli mění majitele, takže asi bychom popsali mnoho místa a zanedlouho by byl aktuální stav opět jiný. Zatím je jedním z větších vlastníků Vítkovice Machinery Group podnikatele Jana Světlíka, ale ten např. jen v r. 2018 odprodal jednu část společnosti firmě Tatra Aviation a další firmě Vítkovice Recycling.

Postupně pak byly některé části obrovského areálu opouštěny a začínaly chátrat. Kvůli útlumu těžby byl v r. 1991 vyvezen z dolu hlubina poslední vozík s uhlím a v r. 1992 byl zcela uzavřen. Koncem 80. let 20. stol. zde bylo uhlí dobýváno z hloubky přes 1000 m. Poslední odpich ve zdejších vysokých pecích nastal v r. 1998. V té době např. vysoká pec č. 1 dodávala 950 – 1200 tun surového železa denně. Areál začal chátrat. V r. 2002 byl ale vyhlášen národní kulturní památkou, takže nemohl být zbořen. V r. 2007 se areálu ujímá sdružení Dolní oblast Vítkovice a začíná jeho postupná obnova. Z bývalého plynojemu se v r. 2013 stává multifunkční hala Gong, v r. 2014 je v areálu otevřen zábavně-naučný komplex Svět techniky, o němž si můžete přečíst v jiném našem článku. Budova, ve které je umístěn Malý svět techniky U6 je bývalou energetickou centrálou, kde se předehříval a stlačoval vzduch pro další využití ve vysokých pecích. V r. 2015 je pak postavena nástavba s lávkou na vysoké peci č. 1 a je následně nazvána Bolt tower.

Má poslední návštěva tohoto areálu se uskutečnila v říjnu 2018 v rámci exkurze s naším GULZem. Jel jsem společně se třídami 3.A a 3.C. Do Ostravy jsme jeli ráno Pendolinem, poté z hlavního nádraží stačí jet tramvají č. 1 nebo 2 do zastávky Dolní Vítkovice. Nejprve jsme navštívili tzv. Malý svět techniky, kde si studenti pod vedením lektorky prohlédli část haly s exponáty z období průmyslové revoluce a mohli si vyzkoušet mnoho exponátů. Jelikož nás ale velmi tlačil čas, museli jsme i přes protesty studentů Svět techniky opustit, zaskočit si na velmi rychlý oběd, protože od 14h jsme měli objednánu prohlídku vysokých pecí s návštěvou tzv. Bolt tower. V tuto dobu se nám i počasí umoudřilo, takže jsme měli vyhlídky na osvětlený areál. Naše návštěva byla jen hektickou ochutnávkou toho, co zde dá zažít. Určitě je lepší věnovat celý den samostatně návštěvě Světa techniky a jiný den pak okruhu vysokých pecí či uhelnému okruhu s dolem Karolina.

Milan Kotulek

Oficiální stránky areálu: www.dolnivitkovice.cz

Dále si můžete přečíst

Veteráni v Roztokách Určitě nečekejte nějaké vojenské a válečné vysloužilce, kteří se sjeli do Roztok. Jedná se o každoroční výstavu historických motorových i nemotorových...
Hornické muzeum Landek Hornické muzeum naleznete v areálu Landek park, který je v Ostravě u Petřkovic. Je situován pod vrchem Landek a nalézá se v areálu bývalého dolu Eduar...
Klobouky u Brna Jedná se o kompletně zrekonstruovaný větrný mlýn převezený z obce Pacetluky v r. 1982. Mlýn je postaven na místě původního větrného mlýna stejného typ...
Dobrovice – cukrovar a lihovar Cukrovar v Dobrovici patří mezi nejstarší sukrovary světa a jedná se i o nejstarší nepřetržitě fungující cukrovar v ČR. Cukrovar nechal v roce 1831 vy...
Sdílení na sociálních sítích Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin
Pin on Pinterest
Pinterest
Email this to someone
email
Print this page
Print


Zobrazit
Skrýt