Brno – Kapucínská hrobka

Hrobka se nachází pod kapucínským kostelem Nalezení svatého Kříže, který najdete na Kapucínském náměstí, nedaleko Zelného trhu. Kapucíni přišli do Brna v roce 1604 na pozvání olomouckého biskupa Františka z Ditrichštejna. Pro svůj první klášter si vybrali místo na východním předměstí, kterému se říkalo Před Měnínskou branou, a na jaře téhož roku položili základní kámen. Na konci třicetileté války, když Brno obléhali Švédové, však kapucíni o svůj klášter přišli. Vojenský velitel města Raduit de Souches totiž nařídil srovnat se zemí všechny domy před hradbami, aby si v nich švédská vojska nemohla najít oporu. Pro svůj druhý klášter si kapucíni vybrali místo na Uhelném trhu, dnešním Kapucínském náměstí. Stavba trvala plných osm let (1648–1656). Pozemek pro nový kostel daroval hrabě František Magnis.

Po jeho dostavbě v r. 1656 přenesli kapucíni ostatky svých bratří, kteří byli původně pohřbeni v kryptě prvního kláštera, do hrobky pod novým kostelem. V roce 1726 byla krypta rozšířena o další sály. Stavbu vedl stavitel Mořic Grimm. Vhodná geologická skladba půdy v podloží kostela a důmyslný systém vzduchových průduchů umožnily přirozenou mumifikaci těl zemřelých. V kapucínské hrobce bylo celkem pohřbeno 205 lidí, z toho 153 bratří kapucínů. Do dnešních dnů slouží podzemí kostela jako místo posledního odpočinku pro 41 z nich. Těla zemřelých, která se v průběhu staletí rozpadla, jsou uložena ve zděné tumbě hrobky. Kapucíni měli velmi prostý způsob pohřbívání, který odrážel jejich základní vlastnost: chudobu. Zemřelého bratra uložili do dubové rakve s vysunovacím dnem a po obřadech v kostele ho po schodech snesli do hrobky. Zde ho uložili na holou zem, pouze s cihlou či dvěma pod hlavou. Rakev pak byla uschována pro další pohřeb.

Hrobka sloužila svému účelu až do roku 1784, kdy císař Josef II. kvůli nebezpečí šíření epidemií zakázal pohřbívání ve městech. Z šedesáti průduchů, které se nacházely ve zdech krypty a spojovaly se do několika komínů, jež vyúsťovaly pod střechou kostela, jich dodnes zůstalo funkčních jen několik. Většina byla zazděna zřejmě už na konci 18. stol. V r. 1925 byla kapucínská hrobka otevřena veřejnosti. Interiér hrobky prošel od té doby řadou úprav, nejvýznamnější byly asi v 60-tých a 70-tých letech 20. stol. V r. 2015 zde byla instalována výstava barokních fresek Ars Moriendi z krypty loretánského kostela v Praze na Hradčanech. V r. 2016 byla zrekonstruovaná kaple, kde je od r. 1872 pohřbený baron František Trenck, pověstmi opředený velitel pandurů, který zemřel r. 1749 ve vězení na Špilberku. Ze stěn byla také odstraněna původní kosterní výzdoba.

Zážitek z návštěvy je velmi silný. My jsme ji absolvovali včera při návštěvě Brna. V pokladně dostanete tištěného průvodce se základními údaji a na prohlídce můžete setrvat dle libosti. Chladný vzduch ve sklepeních s občasným závanem vůně kadidla dávají tomuto místu svou jedinečnost. Určitě doporučujeme zajít se sem podívat.

Oficiální web hrobky: hrobka.kapucini.cz