Jezerní slať

Jezrní slať je další vrchovištní rašeliniště, které můžete navštívit v okolí Kvildy. Dalším takovým rašeliništěm je Tříjezerní slať, o které jsme již psali. Jezerní slať je větší a zabírá svou rozlohou cca 100 ha. Opět se jedná o rašeliniště vzniklé na plochém šumavském hřebeni. Toto rašeliniště je rozvodnicového typu. Menší část je odvodňována Hamerským potokem do Vydry, zbytek pak Kvildským potokem do Vltavy. Název pochází od menšího jezírka, které dnes již neobjevíte, jelikož je zcela zarostlé rašeliníkem. Takže zatímco u Tříjezerní slatě můžete jezírka skutečně obdivovat, u Jezerní slatě je dnes již název matoucí.

Rezervací byla slať vyhlášena na 34 ha již v r. 1933, v r. 1969 pak byla ochrana území rozšířena na 109 ha a po spojení s 1. zónou ochrany Kvildského potoka činí celková výměra aktuálně 208 ha. Slať se nálezá ve výšce cca 1060 m n.m. Průměrná mocnost rašiliny je zde cca 2,8 m, v neporušené severozápadní části slatě je pak mocnost rašeliny až 7,6 m. Na velké části tohoto území totiž docházelo k těžbě rašeliny a ta byla zastavena až kolem r. 1934. Toto rašeliniště určitě najdete i v teplotních tabulkách pro ČR. Pravidelně jsou zde odečítána různá teplotní minima. Jedná se o jedno z našich nejchladnějších míst s průměrnou roční teplotou 1°C.

Rašeliniště naleznete cca 2,5 km severně od Kvildy. Nalézá se nedaleko silnice č. 169, která spojuje Kvildu a Horskou Kvildu. Vede tudy i jedna z cyklotras. U silnice je k dispozici malé odstavné parkoviště. Od parkoviště projdete po lesíkem po pěšině a po cca 100 m narazíte na počátek rašeliniště. Zde stojí také dřevěná vyhlídková věž se dvěma patry. Z ní můžete shlédnout prakticky celé rašeliniště. V pozadí si určitě všimnete dominantního vrchu Antýgl. Od rozhledny pak můžete pokračovat ještě po 120 m dlouhém povalovém chodníku. Na jeho konci je opět možnost výhledu do rašeliniště.

Milan Kotulek