Jeskyně Na Pomezí

Jeskyně leží v krasovém území u vsi Lipová-lázně, poblíž města Jeseník. Je to rozlohou nevelká oblast vázaná na souvrství devonských krystalických vápenců. Rozkládá se v Petříkovské hornatině, v pásmu mezi horským sedlem Na Pomezí a masivem Smrčníku. Ve čtvrtohorách působením mrazů došlo k hlubokému rozrušení třetihorního povrchu do značných hloubek. Jde o největší krasovou jeskyni v krystalických vápencích na území ČR. Vytváří dvoupatrový systém rozvětvených, užších puklinových chodeb, dómů a komínů. Jde o kras s velmi členitou modelací jeskynních prostor a bohatou krápníkovou výzdobou. V jeskyních přezimuje kolem 10 druhů netopýrů. Jeskyně byla objevena ve 30. letech 20. stol. a veřejnosti zpřístupněna v r. 1950. Celková délka dosud známých částí komplexu je 1700m, návštěvníkům je zpřístupněno cca 390m s dobou prohlídky kolem 45m. V r. 1965 byla jeskyně vyhlášena národní přírodní památkou.

Oficiální stránky jeskyně: www.jeskynecr.cz/cz/jeskyne/jeskyne-na-pomezi/

Jeskyně Na Pomezí jsou svým rozsahem a délkou největším krasovým systémem, vytvořeným v krystalických vápencích (mramorech) v ČR. Krasové procesy, vytvářející Jeskyně Na Pomezí, začaly ve třetihorách, v období deštivého, teplého až subtropického klimatu. Prosakující vody svou korozní a erozní aktivitou rozšiřovaly trhliny ve vápencích a vytvářely první úseky puklinových jeskyní, které se postupně spojovaly, zahlubovaly, vytvářely souvislé cesty pro podzemní toky, a tak se rychleji rozšiřovaly do větších jeskynních prostor. S počátkem čtvrtohor ovlivnilo vývoj jeskynního systému také ochlazování a příchod ledových období.

V jeskyních jsou známy dvě výškové úrovně. Horní patro je porušeno zvětráváním, spodní patro si zachovalo známky modelace podzemním tokem. Jeskyně se vyvíjely v závislosti na zahlubování údolí potoka Vidnávky. Vytvořily se v nich vysoké puklinové chodby, které jsou na několika místech křížících se tektonických zón rozšířeny do dómovitých prostor. Jeskyně Na Pomezí nejsou izolovanou jeskyní, ale součástí dosud málo poznaného krasového systému, který prostupuje vápencovým masivem Smrčníku, v němž je dosud registrováno deset jeskyní a další byly zničeny v místním lomu při dobývání vápence.

My jsme tyto jeskyně navštívili již 2x a prohlídka je vždy nádherná. Jeskyně mají krásnou krápníkovou výzdobu, ale svou polohou patří mezi méně známé jeskyně na našem území, takže se vyhnete davům turistů, na které narážíte v Moravském krasu téměř denně. Určitě ale nebudete na prohlídce sami. Zejména v letním období jsou tyto jeskyně díky své blízkosti lázním Jeseník rušnou zastávkou lázeňských hostů i turistů. Mnohem klidnější atmosféra vládne v druhých jesenických jeskyních Na Špičáku. Určitě doporučujeme navštívit obě jeskyně, stojí to za to.

Milan Kotulek