Itálie (Toskánsko) – Florencie

Využili jsme květnových svátků, kdy se nám víkend prodloužil o dva dny navíc, a vyrazili jsme na výlet do Itálie, konkrétně do oblasti Toskánska v severní části země. Prohlédli jsme si historická města jako je Florencie, Pisa a Lucca, a oblast Cinque Terre. Postupně se zde o své zážitky podělíme. Jako první to budou informace o Florencii.

Florencie je metropolí Toskánska a protéká jí řeka Arno. Byla založena r. 59 př.n.l. vysloužilými římskými vojáky J. Caesara (veterány) pod názvem Colonia Florentia (Kvetoucí). Rozvoj města zaručovala blízkost významné římské silnice Via Cassia. Po pádu Západořímské říše následoval úpadek Florencie a pustošení barbarskými kmeny Germánů a Langobardů. Ti měli zájem především o Luccu a Pisu a Florencie dále pustla. V 6. a 7. stol. zde žilo dokonce pouze kolem 1000 lidí. Vzestup Toskánska a Florencie nastal až od 8. stol., po dobytí kraje Karlem Velikým. Ve středověku byla Florencie centrem městské republiky, později se změnila na vévodství a velkovévodství. Největšího rozkvětu dosáhla v 15. století za vlády rodu Medicejů a stala se jedním z center vznikající italské renesance. Medicejové vymírají na poč. 18. stol. a v letech 1865 – 71 byla Florencie dokonce hlavním městem nově vzniklé Itálie. V r. 1944 německá vojska zničila všechny mosty ve městě kromě mostu Ponte Veccio a v r. 1966 město postihly ničivé povodně. Z doby vlády Říma zde již nic nenaleznete, ale právě výtečně dochované renesanční památky jsou to, kvůli čemu sem turisté jezdí. Od r. 1982 je centrum Florencie zapsáno i na seznamu UNESCO.

Za prohlídku stojí především historické centrum města, které naleznete na pravém břehu řeky Arno, ale i na levém břehu je několik zajímavých míst, kam stojí za to zajít. Téměř ve středu města je hlavní katedrála (Duomo), neboli Cattedrale di Santa Maria del Fiore se samostatně stojící zvonicí. Její stavba byla zahájena již r. 1296, avšak byla mnohokrát na několik desetiletí přerušena. Mohutná dvouplášťová osmiboká kopule byla postavena až v letech 1420 – 34 a dlouhou dobu byla se svým rozpětím 41,97 m třetí největší kopulí na světě. Její rozpětí je jen o 60 cm menší, než kopule baziliky sv. Petra v Římě, a rozpětí kopule Pantheonu v Římě je 43,22 m. V r. 1587 bylo zbořeno nedokončené průčelí baziliky, bylo vypsáno několik konkurzů, ale nové průčelí bylo postaveno v historizujícím novogotickém slohu až v r. 1887. Zachovává styl celé katedrály, je bohatě zdobené výklenky a sochami a třemi druhy mramoru – bílým z Carrary, zeleným z Prata a růžovým z Maremma. Takže turisty nejvíce obdivované průčelí nemá s originální renesancí pranic společného. Jde patrně o jedinou památku ve městě, která je přístupná zdarma, ale musíte si vystát ohromnou frontu. V době turistické sezóny můžete počítat se zdržením i 30 – 50 min. V katedrále je bohatá fresková výzdoba, která je ze 16. stol. a v záměrech původního architekta nebyla. Přízemí katedrály je přístupné zdarma, pokud ale chcete v katedrále navštívit katakomby, kopuli nebo vedlejší zvonici, musíte si koupit vstupenku za 15 €. V ceně je i vstup do baptisteria, viz. níže.

Pokud se otočíte zády k hlavní katedrále, pak spatříte další monument uprostřed tohoto náměstí. Baptisterium San Giovanni je křestní kaplí a jednou z nejstarších církevních staveb v tomto městě. Její základy pochází asi z období 4.-5. stol. a vlastní stavba v románském stylu pochází z 11.-12. stol. Mozaiky uvnitř kopule jsou pak ze 13. stol. Kaple sloužila pro křest novorozených dětí a jejich zápis do matriky. Vstupné za 15 € je společné s katedrálou a zvonicí.

Giottova zvonice neboli Campanile di Giotto je jednou ze tří nejslavnějších italských zvonic. Byla postavena v letech 1334–59 jako součást katedrály Santa Maria del Fiore. Zvonice má čtvercový půdorys se stranou o délce 14 m. Výška zvonice je 84 m. Stěny jsou obložené barevným mramorem, jak je typické pro toskánskou gotickou architekturu. Vstupné je společné s katedrálou a baptisteriem, viz. výše.

Starý palác, neboli Palazzo Vecchio, původně Palazzo della Signoria, je středověký opevněný palác. Byl postaven v letech 1299 – 1314. Jednaly v něm orgány městské republiky a úředníci zde mohli i přenocovat. Palác je opevněný proto, aby zaručil bezpečnost konšelů před případnými útoky např. ze strany vzbouřeného lidu. Po převzetí vlády rodem Medicejů se zde počátkem 40. let 16. stol. usídlil vévoda Cosimo I. a nechal budovu přestavět. V současné době palác slouží jako městská radnice. V paláci se nachází také velkolepý Sál pěti set neboli Salone dei Cinquecento, který vytvořil Antonio da Sangallo starší. Základní vstupné je za 10 €.

Bazilika San Lorenzo neboli Basilica di San Lorenzo je jedním z největších florentských kostelů, stojící v centru města, a místo posledního odpočinku všech vůdčích členů rodu Medicejů od Cosima I. Vecchio ke Cosimovi III. Proto se také někdy setkáte s názvem “hrobka Medicejů”. Stavba baziliky započala kolem r. 1419, hlavní část kostela byla dokončena r. 1459 a kaple kolem boční lodi až koncem 15. stol. Medicejský papež Lev X. zadal Michelangelovi r. 1518 úkol vytvořit fasádu z bílého carrarského mramoru. Michelangelo vytvořil model, ale fasáda nebyla nikdy zbudována. Michelangelo poté navrhl a vytvořil vnitřní fasádu kostela. V apsidě se nacházejí Medicejské kaple, neboli Cappelle Medicee, kde je pohřbeno cca 50 příslušníků tohoto rodu. Vstupné je 8 € a zahrnuje výstavu relikviářů a církevních předmětů, sakristii s díly od Michelangela a kapli Principi.

Baziliku sv. Kříže neboli Santa Croce naleznete ve východní části městského centra. Opět jde o krásnou bílou mramorovou stavbu, která je ale zčásti opět pouze historizující. Komplex budov stojí na místě původního kostela z r. 1222. Stavba současné baziliky započala v r. 1294 a dokončena byla v r. 1385. Fasáda baziliky byla provedena v historizujícím stylu v 50. letech 19. stol. Zvonice v novogotickém slohu je z r. 1842. Bazilika je místem posledního odpočinku mnoha významných florenťanů, například Michelangela, Galilea Galileiho, Machiavelliho či Rossiniho.

Starý most neboli Ponte Vecchio je proslulý most přes řeku Arno a je nejstarším dochovaným mostem ve městě. Stojí na místě svých dvou předchůdců. Prvním byl most z doby římského osídlení. Po něm zde stál další most od r. 1117 do r. 1333, kdy byl stržen povodní. Dnešní most pak pochází z r. 1345. Krámky přilepené po obou stranách mostu pocházejí většinou ze 16. stol. Ze stejného období pochází i krytá chodba nad nimi, která měla vévodovi Cosimovi I. zajistit bezpečný průchod z Palazzo Vechio do Palazo Pitti na druhé straně řeky.

Palác rodiny Pitti neboli Palazo Pitti je na opačné straně řeky, než je historické centrum. Stavba paláce začala v r. 1457, v letech 1558 – 70 byl palác rozšířen a v letech 1864 – 71 byl dokonce královskou rezidencí. Dnes v přízemní části sídlí muzea, zejména medicejská zlatnická a klenotnická sbírka, v levé části prvního patra je známá Galleria Pitti s díly Raffaela, Rubense nebo Tiziana. Vedle paláce jsou nádherné zahrady Boboli. V parku najdete mnoho fontán, umělých jezírek a jeskyní i vkusně upravené záhony. Zahrady jsou typickou ukázkou italské zahradní architektury.

Milan Kotulek

Dále si můžete přečíst

Španělsko (Mallorca): Jeskyně Hams Jeskyně Hams jsou jedněmi z nejdříve objevených jeskynních systémů na ostrově Mallorca a nejsou těmi nejpropagovanějšími. Pokud budete pobývat na Mall...
Itálie (Toskánsko) – Pisa Podle legendy založili Pisu řečtí uprchlíci z původního stejnojmenného města na Peloponéském poloostrově ve 13. stol. př. n. l. Za dob starověkého Řím...
Itálie: Pompeje Jsou města, která ve své době nejsou nijak známá a proslaví je paradoxně až jejich zánik. Jedním takovým jsou i Pompeje. Město naleznete na jihu Itáli...
Itálie (Capri): Villa Jovis Villa Jovis je název paláce římského císaře Tiberia. Vykopávky a pozůstatky tohoto paláce naleznete v Itálii, v oblasti Kampánie nedaleko Neapole na o...
Sdílení na sociálních sítích Share on Facebook
Facebook
Share on Google+
Google+
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin
Pin on Pinterest
Pinterest
Email this to someone
email
Print this page
Print


Zobrazit
Skrýt