Francie, Provence – Pont du Gard

Východně od Avignonu, nedaleko městečka Castillon du Gard naleznete dochovanou část akvaduktu, postaveného ještě za starověkého Říma. Zdálky tato část vypadá jako několikapatrový most přes řeku Le Gardon. Jde ale o technickou památku starou přes 2 000 let. Římská říše byla význačná jak svou expanzí do svého okolí, tak vysokou technickou úrovní a na svou dobu i velkorysým vybavením a zajištěním měst. S obojím se pak setkáváme právě zde. Jižní části Francie byly za období starověkého Říma přičleněny k impériu a bylo zde založeno několik významných Římských sídel. Jedním z nich bylo město Nímes. Součástí potřeb každého města je také dostatek vody.

Římané, kteří byli zvyklí ve velkých městech používat čerstvou a kvalitní vodu, často stavěli akvadukty, aby do města dopravili pramenitou vodu z toků, které byly často vzdálené i několik desítek kilometrů od místa spotřeby. Jednalo se o předchůdce vodovodů, ale postavených na povrchu země. Šlo o většinou uměle postavené kamenné koryto, kterým tekla voda. Toto koryto využívalo samospádu, takže rozdíl mezi začátkem a koncem akvaduktu býval i několik desítek metrů. Aby přivod vody překonal cestou různé přírodní překážky, byly na jeho cestě stavěny různé umělé tunely, či mosty.

Zmíněný Pont du Gard byl součástí akvaduktu, který přiváděl vodu právě do města Nímes. Začátek akvaduktu byl u pramenů řeky Eure u obce Úzes. Délka celého kanálu byla kolem 50 km. Výškový rozdíl mezi začátkem a koncem tohoto akvaduktu je přibližně 15 m. Z toho vyplývá, že průměrný spád vody na jednom km kanálu se pohyboval okolo pouhých třiceti cm. Obvyklý spád vody u římských akvaduktů byl ale několikanásobně vyšší. Akvadukt končil v nádrži nad městem Nîmes, odkud voda vedla trubkami do kašen ve městě. Po výstavbě kanálu přiteklo do města za den asi 20 000 m3 vody, což vystačilo pro potřeby celého římského města.

Most byl postaven patrně kolem r. 19 př.n.l. za vlády císaře Augusta. Je postaven jako třípatrový. Dolní patro má 6 oblouků, je 142 m dlouhé, 6 m široké a 22 m vysoké, střední patro má 11 oblouků,  je 242 m dlouhé, 4 m široké a  20 m vysoké a nejvyšší patro má 35 oblouků, je 275 m dlouhé, 3 m široké a 7 m vysoké. V nejvyšším patře je veden vlastní vodovod z kamenných kvádrů, vysokých 1,8 m a širokých 1,2 m. Vodovod kryjí na mostě kamenné desky, které zabraňovaly spadu nečistot do vody. Ve spodním a středním patře se nacházejí arkády postavené ze 61 kvádrů, které váží až 6 tun. Pilíře středního patra jsou postaveny přesně nad pilíři nejnižšího patra. Tím se zabránilo nadměrnému zatížení spodních oblouků. Od středu směrem ke břehu se rozpětí pilířů zmenšuje.

Kamenné kvádry byly otroky těženy v kamenných lomech a poté transportovány na místo určení. Vše bylo již ve fázi těžby vyměřeno na milimetry, a celý akvadukt tak mohl být postaven bez užití malty tzv. „suchou cestou“ – kameny byly spojovány pouze za pomocí klínů. Akvadukt přestal být po rozpadu Římské říše udržován a v 9. stol. n.l. přestal fungovat, jelikož byl na mnoha místech zanešen vápennými usazeninami. Postupně začel chátrat a na mnoha místech posloužil jako levný stavební materiál. Samotný most se zachoval do současnosti asi díky tomu, že v 18. století byly pílíře druhého patra osekány a zúženy a tím vznikla mostovka, po které se dalo chodit a jezdit. Akvadukt tedy začal sloužit jako klasický most. V 19. stol. byl most rekonstruován. Jako unikátní technická památka byl v r. 1985 zapsán na seznam kulturního dědictví UNESCO.

My jsme se ještě před několika lety procházeli jak po mostě, tak jeho okolím zdarma, v současné době jde již o objekt organizované turistiky a vstup na most je zpoplatněn 9,50 € pro dospělé a 7 € je snížený tarif. Zdarma mohou na most děti do 18 let. Webové stránky mostu s podrobnými informacemi naleznete ZDE. Za zmínku stojí také několik staletí staré olivovníky s mohutným kořenovým systémem, které najdete nedaleko vstupu na most.

Milan Kotulek